-
Nejnovější
-
Zdraví a nemoce
-
Období
K doktorovi přijde kovář se škaredě pochroumanou nohou. Doktor se ho ptá, co se mu stalo. Kovář: „Před 36 lety jsem přišel sem do města do učení ke starému mistru Vávrovi.”
„Mluvte k věci, tu nohu snad nemáte takhle 36 let.”
„No to ne, ale souvisí to s ní. Mistr měl překrásnou dceru. Když jsem se první noc ukládal ke spánku, přišla za mnou a sladce se mě zeptala, jestli něco nepotřebuji. Já jsem ji ujistil, že ne. Druhý večer přišla zase, v tenké noční košilce, a zase se mě ptala na totéž. Já jí řekl, že se mám výborně a neschází mi vůbec nic. Další večer přišla skoro až za tmy, neměla na sobě naprosto nic. Zeptala se, jestli pro mě může něco udělat a stěžovala si, že je jí zima. Já jsem jí řekl, že mi nic nechybí, že si kvůli mně nemusí dělat starosti a mrznout, ona se rozbrečela a práskla dveřmi.”
„Prosím vás, řeknete mi už konečně, co se vám stalo s nohou?”
„No vždyť vám to říkám. Dneska ráno mi došlo, co tím tenkrát myslela a jakej jsem byl vůl, praštil jsem vzteky pětikilovým kladivem do zdi, ono odskočilo a přerazilo mi tu zatracenou nohu!”
Další vtipy z kategorie
Bloudí tak zoufalý děda po nemocnici a pořád si říká: „Sakryš, ryba to nebyla, žába to nebyla, čolek to nebyl?”
Najednou vyleze sestřička a povídá: „Raka, dědečku, raka máte.”
-
+


25. 12. 2011
Jeden ministr navštívil psychiatrickou kliniku. Táže se jednoho pacienta: „Proč tu jste?”
„Protože mám radši mokasíny než šněrovací boty.”
„Ale to já také.”
„A máte je raději syrové nebo smažené?”
-
+


25. 12. 2011
Ředitel blázince si nechá postavit okolo svého království sto zdí. Dva blázni se přesto pokouší utéct. Lezou a lezou.
Jsou u 25. zdi a první blázen se ptá druhého: „Ještě můžeš?”
„Jo, ještě můžu.”
Jsou u 50. zdi a první blázen se opět ptá: „Ještě můžeš?”
„Jo, ještě můžu.”
Jsou u 75. zdi a blázen se zase ptá toho druhého blázna: „Ještě můžeš?”
Druhý si setře pot z čela: „Zatím ještě můžu.”
Jsou u 99. zdi a ten první se jako obvykle zeptá: „Tak co, ještě můžeš?”
„Ne! Už nemůžu!”
„Tak se vrátíme...”
-
+


25. 12. 2011
Co to je, když se narodí dvojčata?
Moment, kdy o vítězi závodu nerozhodla ani cílová fotografie.
-
+


25. 12. 2011
Děda si v ordinaci stěžuje: „Pane doktore, něco se mnou není v pořádku. Stále běhám za mladými děvčaty.”
„Ale to je přece docela přirozené,” uklidňuje ho psychiatr.
„Ale já si nemůžu vzpomenout proč!”
-
+


25. 12. 2011
„Pane doktore, nemohu dýchat nosem.”
„Dýchejte pusou.”
„Děkuji, doktore.”
„Nemusíte děkovat, tři sta korun!”
-
+


25. 12. 2011
„Nevidím moc dobře do dálky,” stěžuje si pacient lékaři.
„Pojďte ven,” vyzve ho optik. Ukáže nahoru a zeptá se: „Co je to támhle na obloze?”
„Slunce,” odpoví pacient.
„No vidíte,” řekne optik. „Kam dál byste ještě chtěl vidět?”
-
+


25. 12. 2011
Doktor vejde do pokoje, kde leží mladá dívka: „Dobrý den, prosím svlékněte se, musím vás prohlédnout.”
„Ale mě prohlížel váš kolega a řekl mi, že vypadám dobře.”
„Ano, mně to řekl také.”
-
+


25. 12. 2011
Potká slepý pán svého bývalého obvoďáka a chlubí se mu: „To jsem vás doběhl. A vy jste říkal, že dáte ruku do ohně za to, že už se podruhé klíčovou dírkou dívat nebudu!”
-
+


25. 12. 2011
„Pane lékárníku, ty odtučňovací pilulky mám brát po každém jídle?”
„Ano.”
„Tak mi dejte, prosím pěkně, alespoň sedm krabiček na tejden.”
„Vždyť je jich v jedné krabičce dvacet!”
-
+


25. 12. 2011